V polovině letošního roku se úprava insolvenčního práva dočkala zásadní novelizace. Tzv. oddlužovací novela zmírnila požadavky kladené na návrh na povolení oddlužení, změnila způsoby oddlužení a dala dlužníkům možnost oddlužit se v různých časových režimech. Ze všeho nejvíc však zjednodušila podmínky pro povolení oddlužení a prakticky stanovila, že za určitých podmínek se lze oddlužit bez ohledu na míru uspokojení přihlášených pohledávek věřitelů. Od. 1.10.2019 pak vešla v účinnost novela, která stanovila podmínky oddlužení i pro případ dětských dluhů.

Dne 1.6.2019 vstoupila v účinnost velice diskutovaná novela insolvenčního zákona, a to tzv. oddlužovací novela (zákon č. 31/2019 Sb.) Tato novela insolvenčního zákona se nejvýznamněji dotýká podmínek pro oddlužení. V tomto článku se Vám pokusíme krátce shrnout a vysvětlit nejdůležitější z nich. Je potřeba podotknout, že tato novela se bude vztahovat pouze na insolvenční řízení, ve kterých bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka po 1.6.2019, nehledě na skutečnost, kdy bylo řízení zahájeno. Bude-li tak řízení zahájeno před tímto datem, avšak o úpadku bude rozhodnuto až po něm, uplatní se na toto nařízení novelizovaná právní úprava.
Podmínky povolení oddlužení
Zásadní změnou, kterou přináší oddlužovací novela je změna pojetí minimální hranice uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů (těch jejichž pohledávka, není zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, např. zástavním právem) ve výši 30 %, kdy předpoklad jejíhož splnění byl podmínkou pro povolení oddlužení na začátku insolvenčního řízení a zároveň podmínkou pro úspěšné splnění oddlužení a s ním spojené osvobození dlužníka od placení pohledávek, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Hranice uspokojení pohledávek ve výši 30 % ze zákona nezmizela, změnila se ale její úloha ve vztahu ke splnění oddlužení.
Soudy tak již nově nezkoumají jako podmínku pro povolení oddlužení předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů ve výši 30 %.
Aby nebylo výše uvedené možnosti dlužníky zneužíváno, byly pro povolení oddlužení stanoveny zpřísňující podmínky, pro které soud návrh na povolení oddlužení nepovolí.
Soud zamítne návrh na povolení oddlužení pokud:
• v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny
• v posledních 5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jí, sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo bylo schválené oddlužení zrušeno
• v posledních 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal dlužník svůj předchozí návrh na povolení oddlužení zpět
Z těchto situací však zákon připouští výjimku, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, zejména zavázal-li se dlužník z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutým plněním, které dlužník obdržel.
Další z podmínek pro povolení oddlužení je zákonná podmínka, že dlužník musí být po celou dobu oddlužení schopen hradit hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce (150 Kč + 750 Kč, + DPH) a minimálně stejnou částku svým věřitelům, dále odměnu sepisovatele insolvenčního návrhu a pohledávky na výživném.

Splnění oddlužení
Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je splněno po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, jestliže dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o oddlužení.
Jelikož zákon nově preferuje způsob oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty, lze očekávat, že tento způsob bude nejfrekventovanějším. Právě podmínky pro splnění tohoto způsobu oddlužení jsou nejdiskutovanějšími změnami, které přináší tzv. oddlužovací novela.
Splnění oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty je možné těmito způsoby:
• dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši
• dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil alespoň 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů
• naplní-li dlužník kritéria tzv. osoby zvlášť zranitelné (jedná se o starobní důchodce, kterým vzniknul nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a osoby postižené invaliditou druhého nebo třetího stupně), ke splnění oddlužení dojde po 3 letech od schválení oddlužení, nebude-li po tuto dobu zrušeno, bez ohledu na skutečnou míru uspokojení věřitelů
• dlužník, kterému po dobu 5 let od schválení oddlužení nebude oddlužení zrušeno a který neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů, přičemž se má za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Z hranice 30 % se tak pouze stala vyvratitelná právní domněnka na základě, které budou soudy posuzovat povinnost dlužníka vynaložit veškeré úsilí. Pro úspěšné splnění oddlužení tak novela fakticky odstraňuje povinnost uspokojení minimální hranice, soudy ale budou zkoumat splnění povinnosti dlužníka vynaložit veškeré úsilí. Přesné vymezení povinností dlužníka vynaložit veškeré úsilí zákon neuvádí. Nezbývá, než vyčkat až rozhodovací praxe soudů tyto povinnosti blíže vymezí.
Od. 1.10. 2019 vstoupila v účinnost novela, která má za cíl řešit problematiku tzv. dětských dluhů. Ve většině případů se jedná o dluhy, které dětem vznikly např. za neuhrazené poplatky za odpad, telekomunikační služby, či pokutu za jízdu na černo. Zákon tak umožňuje zrychlený režim pro oddlužení:
• pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení.
Návrh na povolení oddlužení
Jednou z dalších výhod, které novela dlužníkům přináší je zjednodušení návrhu na povolení oddlužení. Dříve museli dlužníci dokládat příjmy za poslední 3 roky, nyní tato povinnost odpadá a dlužníci musí dokládat příjmy pouze za posledních 12 měsíců. Dlužníci rovněž nemusí uvádět předpokládanou výši svých příjmů na následujících 5 let, ale opět pouze 12 měsíců. Dlužníci tak nyní musí v souladu s výše uvedenou podmínkou prokazovat, že jsou schopni splácet hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, odměnu sepisovatele insolvenčního návrhu, pohledávky na a částku pro ostatní věřitele, která nesmí být nižší, než je výše odměny insolvenčního správce.
Dlužníci nově nemusí k návrhu na povolení oddlužení přikládat seznam svých závazků. Tato povinnost ztratila význam s ohledem na skutečnost, že minimální hranice uspokojení nezajištěných věřitelů ve výši 30 % již soudy nemusí zkoumat.
Nově naopak mají dlužníci povinnost přiložit čestné prohlášení dlužníka o tom, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení. Tato povinnost je reakcí na již zavedenou změnu insolvenčního zákona, která stanovila, že návrh na povolení oddlužení může být sepsán a za dlužníka podán pouze advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo akreditovanou osobou pro poskytování služeb v oblasti oddlužení a měla za cíl zamezit neprofesionálnímu sepisování návrhu na povolení oddlužení, které mělo pro dlužníky často velmi negativní dopady.
Způsoby oddlužení
Novela zavádí změny pro způsoby, kterými lze oddlužení provést. Úprava před účinností novely umožňovala zpravidla tři možnosti oddlužení, a to zpeněžení majetkové podstaty (majetek dlužníka, který mu patřil k okamžiku zahájení insolvenční řízení a který nabyl v jeho průběhu), plnění splátkového kalendáře a kombinaci těchto dvou způsobů, pokud k tomu dal dlužník souhlas.
Od 1.6.2019 jsou možné pouze dva způsoby oddlužení, a to zpeněžení majetkové podstaty anebo plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, přičemž tento způsob preferuje zákon. O schváleném způsobu oddlužení rozhodují primárně nezajištění věřitelé na schůzi věřitelů. Pokud ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská na schůzi věřitelů prostou většinu hlasů, rozhodně insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení o provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. K hlasování věřitelů o způsobu oddlužení však v praxi dochází zřídkakdy, lze proto očekávat, že se plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty stane nejčastějším způsobem oddlužení a samostatné oddlužení zpeněžením majetkové podstaty bude výjimkou.
Nově tak bude docházet ke zpeněžení majetkové podstaty vždy. Z tohoto důvodu v případě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkovém podstaty požívá obydlí dlužníka vyšší ochrany. Dlužník nemusí vydat ke zpeněžení své obydlí, pokud hodnota nepřesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu (dosud Ministerstvem spravedlnosti nevydaného), stanovenou násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.
Tato skutečnost tak může mít vliv na leckdy pasivní přístup věřitelů, kteří pokud jako způsob oddlužení prosadí pouze zpeněžení majetkové podstaty, obydlí dlužníka se bude zpeněžovat vždy.
Oddlužení podnikatelů
Oddlužení splátkovým kalendářem fyzických osob podnikatelů zákon sice umožňoval, dosud ale nebyla jasně stanovena pravidla pro učení podmínek oddlužení a soudy k nim přistupovaly rozdílně. Nově tak v rozhodnutí o schválení oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmu z podnikání minimální nevratnou částku (tzv. zálohová splátka). Výši této částky navrhne insolvenční správce ve své zprávě, a to na základě minulých nebo budoucích příjmů, případně z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Na konci každého zdaňovacího období pak musí dlužník předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmu a výpisy z účtu, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje. Na základě tohoto následně insolvenční správce určí splátkovou částku (tzv. referenční srážka) z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte ji ve výši, v jaké mohou být při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Ke zjištěnému zisku se tak bude přistupovat jako k čisté mzdě.
Na konci zdaňovacího období tak dlužník bude povinen uhradit nedoplatek v případě, že součet zálohových splátek bude nižší než součet referenčních srážek.
Přerušení a prodloužení oddlužení
Dalším zjednodušením v přístupu k oddlužení je možnost dlužníka navrhnout přerušení oddlužení z důležitých důvodů, a to až na 1 rok. Může se tak jednat např. o úraz, lékařský zákrok, péče o osobu blízkou. Přerušení je možné pouze jednou za dobu trvání oddlužení, a to na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce.
Dlužníkovi, který se tak např. přiblíží k jím zamýšlené hranici uspokojení dluhů 30 %, resp. 60 %, avšak existuje pochybnost, že této hranice v daném období 3, resp. 5 let dosáhne, poskytuje novela možnost prodloužení oddlužení až o 6 měsíců. I v tomto případě je prodloužení oddlužení možné pouze jednou za dobu trvání oddlužení, a to pouze na návrh dlužníka.
Další změny v oddlužení
Důležitou změnou, která potěší věřitele, je sjednocení lhůty pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení. V souladu s ostatními způsoby řešení úpadku tak tato lhůta byla prodloužena na 2 měsíce.
Dále došlo k rozšíření tzv. podřízených pohledávek, které nemají vliv na splnění oddlužení. Podřízenými pohledávkami jsou tak nově i úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plnění přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, a to ve výši, které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku. Pro splnění oddlužení v době 3 let, resp. 5 let od schválení oddlužení, jak bylo uvedeno výše postačí, jestliže požadované míry splacení pohledávek, tj. 60 %, resp. 30 % nezajištěných pohledávek bude dosaženo bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám.
Závěr
Oddlužovací novela nepochybně otevírá dveře dlužníkům, kteří už tak nemohli dosáhnout na velice benevolentní podmínky insolvenčního zákona, který umožňoval nezajištěným věřitelům uhradit pouze 30 % přihlášených pohledávek. Nově je dlužníkům prakticky umožněno projít oddlužením za předpokladu úhrady minimální částky a dosáhnout osvobození od placení pohledávek, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny.